Co možná nevíte

Datum ukončení studia

Vaše studium končí dnem, v němž jste úspěšně složili státní zkoušku, nebo jste úspěšně vykonali její poslední část.

 

Datum ukončení soustavné přípravy na povolání

Dle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře se do soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání zahrnuje i ten kalendářní měsíc, ve kterém dítě (dle § 55 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách) řádně ukončilo studium na vysoké škole (bez ohledu na to, zda je v této době výdělečně činné). Za soustavnou přípravu je považován i následující měsíc od ukončení studia, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost či nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.

Dnem ukončení soustavné přípravy na povolání vzniká povinnost platit zdravotní pojištění. To však neplatí, pokud Vám již bylo 26 let. Od tohoto věku jste povinni platit si zdravotní pojištění sami bez ohledu na to, zda jste studentem či nikoli.

Dohoda o provedení práce

V dohodě o provedení práce musí být stanovena doba, na kterou se dohoda uzavírá. Rozsah práce nesmí přesáhnout 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává i doba práce vykonaná zaměstnancem pro zaměstnavatele ve stejném kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce.

Dohoda o pracovní činnosti

Zaměstnavatel může s fyzickou osobou uzavřít dohodu o pracovní činnosti, i když rozsah práce nepřesáhne ve stejném kalendářním roce 300 hodin. Na základě této dohody však není možné vykonávat práci v rozsahu, který přesahuje v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dodržení rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti sjednána, nejdéle na období 52 týdnů. Dohoda o pracovní činnosti musí obsahovat sjednanou práci, rozsah pracovní doby a dobu, na kterou je dohoda uzavřena.

Dohoda o pracovní činnosti může být zrušena, pokud se na tom smluvní strany k určitému dni dohodnou. Dohoda může být jednostranně ukončena z jakéhokoliv důvodu či bez udání důvodů s 15denní výpovědní lhůtou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé straně. K okamžitému zrušení dohody o pracovní činnosti může dojít pouze v případech, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Vznik pracovního poměru

Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.

Pracovní poměr vzniká:

  1. podpisem pracovní smlouvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem
  2. volbou příslušného orgánu dle zvláštních právních předpisů
  3. jmenováním na vedoucí pracovní pozici dle zvláštních právních předpisů

Pracovní smlouva musí obsahovat:

  1. druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat
  2. místo nebo místa výkonu práce, na kterých má zaměstnanec vykonávat svou práci
  3. den nástupu do práce

Dle zákona musí být pracovní smlouva sjednána písemně, stejně tak jakákoli její změna či odstoupení od smlouvy. Zaměstnavatel i zaměstnanec musí obdržet jedno vyhotovení smlouvy.


Zkušební doba

Zkušební doba může být sjednána nejpozději v den nástupu zaměstnance do práce nebo v den jmenování na pracovní místo vedoucího pracovníka. Je-li zkušební doba dohodnuta, musí mít písemnou podobu a nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována.

 

Pracovní poměr na dobu neurčitou

Není-li výslovně dohodnuta doba trvání pracovního poměru, platí na dobu neurčitou.


Pracovní poměr na dobu určitou

Pracovní poměr na dobu určitou sjednaný mezi stejnými smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky ode dne jeho vzniku a může být maximálně dvakrát prodloužen.


Skončení pracovního poměru

Pracovní poměr může být rozvázán pouze:

  • dohodou
  • výpovědí
  • okamžitým zrušením
  • zrušením ve zkušební době.

Pokud je pracovní poměr sjednaný na dobu určitou, končí uplynutím sjednané doby

 

Dohoda

Pokud se zaměstnanec i zaměstnavatel dohodnou na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem. Tato dohoda musí být písemná a vyžaduje-li to zaměstnanec, musí v ní být uvedeny důvody rozvázání pracovního poměru. Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru


Výpověď

Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel. Výpověď musí být sjednána písemně a musí ji obdržet druhá strana, jinak je neplatná. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů uvedených v § 46 odst. 1, důvod musí být skutkově vymezen tak, aby nemohl být zaměněn s jiným důvodem, jinak by byla výpověď neplatná. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn. Výpověď, která byla doručena druhé straně, může být odvolána jen s jejím souhlasem; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musí být písemný.

Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba je pro zaměstnance i zaměstnavatele stejná a činí dva měsíce. Začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z § 47 odst. 2, § 48 odst. 2, § 49 písm. b), § 52 odst. 6 a § 70b odst. 1.

Výpověď ze strany zaměstnavatele

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z následujících důvodů:

  • ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  • přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  • stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele či příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, jiných organizačních změnách či o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce,
  • pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dle posudku lékaře nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení dlouhodobě způsobilosti vykonávat dále dosavadní práci nebo ji nesmí vykonávat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,
  • nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; jedná-li se o nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, lze zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, pouze pokud byl zaměstnavatelem během posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil,
  • jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení pracovní kázně; pro soustavné méně závažné porušování pracovní kázně lze dát zaměstnanci výpověď, pokud byl v posledních šesti měsících v souvislosti s porušením pracovní kázně písemně upozorněn na možnost výpovědi.

 

Výpověď ze strany zaměstnance

Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoliv důvodu i bez udání důvodu.

 

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem

Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr jen v těchto případech:

a) pokud byl zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný během plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně šesti měsíců,

b) pokud zaměstnanec porušil pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem.
Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr jen po dobu jednoho měsíce ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl. Zaměstnavatel nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní ani se zaměstnankyní nebo zaměstnancem na rodičovské dovolené.

 

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem

Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit pokud:

a) dle posudku lékaře není schopen dále vykonávat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku neumožnil přestup na jinou, pro něho vhodnou práci,

b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu, náhradu mzdy či jakoukoli její část do 15 dnů po uplynutí doby splatnosti.

Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr do jednoho měsíce ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.

 

Skončení pracovního poměru na dobu určitou

Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou končí uplynutím dohodnuté doby. Pokud byla délka trvání pracovního poměru sjednána na výkon určitých prací, je zaměstnavatel povinen upozornit zaměstnance na skončení těchto prací, alespoň tři dny předem. Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí dohodnuté doby s vědomím zaměstnavatele ve výkonu své práce, platí, že se pracovní poměr změnil na dobu neurčitou.

 

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době

Ve zkušební době má zaměstnanec i zaměstnavatel právo písemně zrušit pracovní poměr z jakéhokoliv důvodu i bez udání důvodů. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru by měla druhá strana obdržet alespoň tři dny před skončením pracovního poměru.

 

Po skončení pracovního poměru

Zaměstnavatel musí zaměstnanci vydat potvrzení o zaměstnání. Tento doklad je důležitý například pro výpočet podpory v nezaměstnanosti. Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci mzdu za práci vykonanou ve výpovědní lhůtě a proplatit náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou. Požádá-li zaměstnanec zaměstnavatele o vydání posudku o pracovní činnosti, musí mu jej zaměstnavatel vydat.

 

Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků

Nejčastějším formulářem, který mnozí z Vás již vyplňovali při výkonu brigád, je Prohlášení poplatníka daně z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků. Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který v daném kalendářním roce, pobírá příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, uplatní pro účely výpočtu zálohy na daň za daný kalendářní měsíc a pro výpočet daně za zdaňovací období nárok na nezdanitelné částky ze základu daně a daňové zvýhodnění tím, že vyplní a podepíše prohlášení ke zdanění příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků, které předloží plátci při nástupu do zaměstnání, každý rok nejpozději do 15. února s uvedením případných změn, které v předešlém zdaňovacím období v rozhodných skutečnostech pro srážku záloh na daň nebo daně nastaly (viz § 38k zákona o daních z příjmů).

Poplatník zároveň musí prokázat plátci daně rozhodné skutečnosti pro nárok na uznání nezdanitelných částek ze základu daně a daňového zvýhodnění. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou rozhodné skutečnosti prokázány. Při nástupu do zaměstnání přihlédne plátce daně k rozhodným skutečnostem pro nárok na uznání nezdanitelných částek ze základu daně a daňového zvýhodnění již v kalendářním měsíci, v němž poplatník nastoupí do zaměstnání za předpokladu, že je prokáže do třiceti dnů po nástupu do zaměstnání. Pokud poplatník pobíral v kalendářním měsíci mzdu současně od více plátců daně, může přihlédnout k nezdanitelným částkám a daňovému zvýhodnění pouze jeden plátce daně, a to ten, jemuž poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání prokáže a současně podepíše prohlášení k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Po ukončení zdaňovacího období provede plátce daně na žádost poplatníka výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za uplynulé zdaňovací období. Více informací naleznete zde.