Interní grantová soutěž
Jedná se o podporu projektů tvůrčí činnosti mladých vědeckých pracovníků s vysokou společenskou poptávkou a se současným promítnutím nových poznatků do vzdělávacího procesu a výuky ve studijních programech.
Doba řešení grantu je stanovena od 15. 3. 2021 do 31. 12. 2022. Hlavním řešitelem grantu (žadatelem) je zaměstnanec UJEP s úvazkem rovným nebo vyšším než 0,3. Součástí řešitelského týmu musí být mentor hlavního řešitele a alespoň 2 studenti (magisterského nebo doktorského SP).
Celkový objem grantové podpory interních projektů pro roky 2021 a 2022 činí celkem 6 mil. Kč (3 mil. Kč ročně). Maximální výše rozpočtu na dobu řešení jednoho interního grantu je stanovena na 600 tis. Kč (300 tis. Kč ročně).
Grantová rada UJEP na svém zasedání dne 9. 3. 2021 schválila seznam podpořených interních projektů, které jsou rozděleny do 3 sekcí.
TECHNICKÁ A PŘÍRODOVĚDECKÁ SEKCE
Rozpočet sekce: 3 307 380 Kč
1. Miscanthus Rhizospheric Soil Interactions (MRSI)
Řešitel: Karim Al Souki, PhD.
Fakulta životního prostředí
číslo projektu: UJEP-IGA-JR-2021-44-001-2
Anotace v češtině:
Ozdobnice umožňuje fytoremediaci půdy a energetické využití a její produkce roste. Jen málo publikací popisuje procesy probíhající v její rhizosféře. Dosud ale nebyla zkoumána interakce mezi těmito procesy a jejich vlivem na zdraví rostlin. Projekt si klade za cíl studovat procesy v rhizosféře ozdobnice – sekvestraci uhlíku, fixaci dusíku, dále jejich interakce, vztah ke struktuře a biomase mikrobních společenstev a vliv na zdraví ozdobnice na různých lokalitách.
Cíle projektu v češtině:
Již bylo publikováno několik prací, které pojednávají o vlivu ozdobnice na sekvestraci uhlíku a fixaci dusíku. Žádná z nich se nicméně nezabývala interakcemi, ke kterým dochází v rhizosféře rostliny, a které mohou významně ovlivňovat výše uvedené procesy. Například dosud není známo nic o tom, jak se mění diverzita a druhové interakce aktivního rhizomikrobiálního společenstva s probíhající sekvestrací uhlíku v půdě a jaké interakce tyto změny vyvolávají. V rámci tohoto návrhu se snažíme ověřit, jak se navzájem jednotlivé složky systému ozdobnice-půda-mikrobiální společenstvo v rhizosféře ovlivňují a jak se přizpůsobují podmínkám prostředí za účelem udržení zdraví a růstu a vzájemného prospěchu. Naším cílem je také ledovat, jak parametry půdy ovlivňují rhizosférní interakce a procesy (fixace dusíku a sekvestrace uhlíku) a strukturu mikrobiálních společenstev. Současně bychom chtěli ověřit význam rhizosferních mikrobiálních společenstev a jejich přínos pro rostliny ozdobnice.
Za tímto účelem se budeme zabývat následujícími otázkami:
Jak mění sekvestrace uhlíku v půdě po výsadbě ozdobnice strukturu mikrobiálního společenstva v rhizosféře?
Mají změny ve struktuře mikrobiálních společenstev nějaké dopady na sekvestraci uhlíku v půdě?
Jak proces fixace dusíku ovlivňuje zdraví / fyziologii rostlin a množství uhlíku v rizosféře ozdobnice?
2. Nanokrystalické oxidy ceru pro ochranu zdraví a životního prostředí
Řešitel: Mgr. Jakub Ederer, Ph.D.
Fakulta životního prostředí
číslo projektu: UJEP-IGA-JR-2021-44-002-2
Anotace v češtině:
Nanokrystalický CeO2 je schopen hydrolyzovat a štěpit některé vazby (peptidová, fosfodiesterová) v biologicky významných molekulách (součást obalů virů, bakterií), ale i v toxických látkách (pesticidy). Oxidy ceru samotné nebo jako aktivní složka nanotextilií/nanovláken nabízejí potenciální možnost přípravy a výroby účinnější ochrany proti virům (SARS-CoV-2) a bakteriím. Materiály na bázi CeO2 lze využít také jako sorbenty pro odstranění toxických
Cíle projektu v češtině:
Cílem projektu bude příprava CeO2 a jeho aplikace jako materiálu schopného rozkládat biologicky aktivní molekuly a jeho možné využití v nanotextiliích/nanovláknech, tak i jako materiálu pro odstraňování polutantů
3. Robotické vozítko
Řešitel: Ing. František Klimenda, Ph.D.
Fakulta strojního inženýrství
číslo projektu: UJEP-IGA-JR-2021-48-003-2
Anotace v češtině:
Projekt je zaměřen na konstrukční návrh robotického vozítka včetně procesní instrumentace a jeho realizace v objektu laboratoří ÚSE FSI. V průběhu návrhu vozítka bude probíhat měření potřebného výkonu a energie motorů v závislosti na převážené hmotnosti břemene a měření dojezdové vzdálenosti v závislosti na profilu tratě a jízdních odporech. Na základě uvedených naměřených veličin bude provedena optimalizace v rámci dlouhodobé produkční kapacity vozíku.
Cíle projektu v češtině:
Cílem projektu je konstrukční návrh a realizace robotického vozítka včetně řízení na kterém bude probíhat měření základních veličin během provozu vozítka.
4. lchnologický výzkum ostrovních regionů – příkladová studie Makaronésie
Řešitel: Ing. Richard Pokorný, PhD.
Fakulta životního prostředí
číslo projektu: UJEP-IGA-JR-2021-44-004-2
Anotace v češtině:
Geologická evoluce Makaronéské oblasti je vázána na styk tří litosférických desek – Americké, Euroasijské a Africké, podél středo Atlantického hřbetu a Azorsko-Gibraltarského zlomu. Souostroví formovaly produkty bazaltického subaerického vulkanismu, lokálně s ojedinělými polohami sedimentárních a vulkanosedimentárních formací. Fosilní záznam těchto vrstev dosud nebyl systematicky zkoumán. Cílem je proto komplexní paleontologická a paleoekologická studie regionu, věnovaná především ichnofosiliím.
Cíle projektu v češtině:
-identifikace základních typů paleoekosystémů ve fosilním záznamu souostroví Azorských ostrovů, Madeiry, Kanárských ostrovů a Kapverd
-rekonstrukce ekosystémových vazeb s využitím fosilního záznamu (zejm. ichnofosilií)
-výrazné přispění k poznání kolonizace a vývoje fauny a flóry Makaronésie v kenozoiku
5. Vliv izolačních metod na produkci exosomů jako mediátorů mezibuněčné komunikace a jejich využití pro dopravu léčiv
Řešitel: Mgr. Alena Semerádtová, PhD.
Přírodovědecká fakulta
číslo projektu: UJEP-IGA-JR-2021-53-005-2
Anotace v češtině:
Exosomy, patřící do skupiny extracelulárních váčků, jsou významnými mediátory mezibuněčné komunikace, které transportují informační molekuly a současně mohou sloužit jako nosiče léčiv. Jejich složení může odrážet změny vyvolané různými patologiemi.
Projekt je zaměřen na optimalizaci izolačních metod exosomů, které jsou klíčovým krokem pro jejich další využití, a následně na enkapsulaci léčiv, s cílem využít exosomy jako přirozené nosiče terapeutik.
Cíle projektu v češtině:
Cílem tohoto projektu je optimalizace izolačních metod exosomů, které jsou klíčovým krokem pro jejich využití jako nosičů léčiv a dále enkapsulace léčiv a evaluace efektivity přenosu léčiv / diagnostických látek in vitro (do vybraných buněčných linií) s ohledem na izolační metodiku.
6. Archivy ukryté v české krajině
Řešitel: Ing. Johana Zacharová, PhD.
Fakulta životního prostředí
číslo projektu: UJEP-IGA-JR-2021-44-006-2
Anotace v češtině:
Krajina ukrývá hmotné archivy lidského působení v minulosti. Jejich studium pomocí moderních geoinformačních technologií, geomorfologických, geochemických, geofyzikálních a dendrochronologických metod prokáže hodnotu historických agrárních tvarů reliéfu s doprovodnou vegetací a architektury říčních niv zejména v regionu severozápadních Čech. Projekt tak naváže na úspěšný výzkum řešitelů z posledních let a umožní vytvoření mezioborového týmu se zapojením nových odborníků.
Cíle projektu v češtině:
Hlavním cílem projektu je prohloubení vědomostní základny týkající se hmotných záznamů antropogenního vlivu na kulturní krajinu. Dílčí výzkumná témata kombinují topografická, geomorfologická, geofyzikální, pedologická a biologická mapování s cílem popsat důsledky antropogenních aktivit na architekturu říčních systémů, zdokumentovat fenomén historických zemědělských struktur, zahrnujících agrární tvary reliéfu a doprovodnou vegetaci v Čechách, jejich vliv na využívání krajiny a místní georeliéf.
Výzkum si klade za cíl odpovědět na otázky jako například:
Odráží přítomnost historických zemědělských struktur v Česku některé specifické přírodní podmínky?
Jaké změny hospodaření a přírodních podmínek lze odečíst z letokruhů dřevin v otevřené zemědělské krajině na agrárních valech v Krušných horách?
Jak dlouho a jakým způsobem vznikaly historické agrární terasy?
Byl antropogenní vliv na české řeky výraznější než klimatické trajektorie v pozdním holocénu?
Je možné rekonstruovat a datovat historii znečištění povodí řeky Bílina z jejího sedimentárního archivu?
BEHAVIORÁLNÍ A SPOLEČENSKOVĚDNÍ SEKCE
Rozpočet sekce: 1 293 600 Kč
7. Objektivizace stresové reakce při používání osobních ochranných pracovních prostředku u nelékařských zdravotnických pracovníku v přednemocniční neodkladné péči v době pandemie onemocnění
Řešitel: PhDr. Mgr. et Mgr. Patrik Christian Cmorej, Ph.D.
Fakulta zdravotnických studií
číslo projektu: UJEP-IGA-JR-2021-72-007-2
Anotace v češtině:
Projekt je zaměřen na objektivizaci humorální a stresové reakce organizmu způsobené používáním osobních ochranných pracovních prostředků v době pandemie COVID-19 nelékařským zdravotnickým personálem v přednemocniční neodkladné péči při simulované resuscitaci. Očekáváme, že projekt přinese objektivní informace o stresové zátěži způsobené používáním osobních ochranných pracovních prostředků používaných v přednemocniční neodkladné péči v době pandemie COVID-19.
Cíle projektu v češtině:
Cílem práce je objektivizovat míru stresové zátěže u nelékařských zdravotnických pracovníků v přednemocniční neodkladné péči způsobené používáním osobních ochranných pracovních prostředků v době pandemie COVID-19. Dílčím cílem je zhodnocení kvality kompresí hrudníku při simulované resuscitaci prováděných pracovníky v osobních ochranných pracovních prostředcích.
8. Ekonomické a institucionální aspekty plánování a implementace přírodě blízkých adaptačních opatření
Řešitel: Ing. Jiří Louda, PhD.
Fakulta sociálně ekonomická
číslo projektu: UJEP-IGA-JR-2021-45-008-2
Anotace v češtině:
Se stále výraznějšími neg. projevy změny klimatu hrají přírodě blízká adaptační opatření v krajině (PBAO) zásadní roli pro zvyšování resilience území. Na rozdíl od techn. opatření přináší PBAO vedle primárně zamyšlených efektů (např. snižování rizika povodní) řadu dalších užitků pro společnost (např. ochlazování prostředí, prostor pro rekreaci). Projekt reaguje na neznalost či přehlížení těchto užitků, stejně jako institucionálních bariér, které brání širší aplikovatelnosti těchto PBAO v praxi.
Cíle projektu v češtině:
Hlavním cílem je podpořit praktickou aplikovatelnost vybraných přírodě blízkých adaptačních opatření využívaných pro zmírnění klimatických extrémů s ohledem na komplexnost realizace těchto opatření a jejich prosaditelnost mezi klíčovými aktéry. Projekt se zaměří na vyhodnocení širokého přínosů, které přírodě blízká opatřeni společnosti přináší, posouzení institucionálního rámce jejich plánování a společenské akceptovatelnosti jejich implementace. Využití ekonomické a institucionální analýzy přináší inovativní prvek pro navrhování a plánování adaptačních opatření, kde doposud převládá urbanisticko-technický pohled.
HUMANITNÍ A UMĚLECKÁ SEKCE
Rozpočet sekce: 1 780 600 Kč
9. „Wir sind deutsche Freimaurerei“ – svobodné zednářství jako kulturně-společenský prvek českých Němců.
Řešitel: Mgr. Rudolf Kardoš, Ph. D.
Filozofická fakulta
číslo projektu: UJEP-IGA-JR-2021-63-009-2
Anotace v češtině:
Tématem projektu je institucionální a kulturně společenská analýza spolkových aktivit svobodných zednářů specificky v komunitě českých Němců v období od konce 19. století do roku 1938. V tomto prostoru dominovala zednářská instituce – Veliká Lóže zu den drei Ringen, která v meziválečném období realizovala své aktivity napříč celým územím republiky a disponovala více než 2000 členy. Hlavním záměrem je zpracovat institucionální vývoj německé zednářské frakce v kontextu česko-německých vztahů uvnitř státu s důrazem na kulturně-společenské aktivity, které tato organizace programově vytvářela.
Cíle projektu v češtině:
Cílem projektu je prostřednictvím institucionální analýzy německého svobodného zednářství v českých zemích a Československu od konce 19. století po rok 1938 zmapovat genezi zednářských spolků a jejich sociální strukturu. Nezodpovězenou otázkou zůstává, jaký vliv měly na vytvářené kulturně-společenské aktivity, mezi které se řadí zejména vlastní osvětová činnost, podpůrná a charitativní činnost a prezentace v místě působení.
10. In SITU
Řešitel: MgA. Adéla Machová, PhD.
Fakulta umění a designu
číslo projektu: UJEP-IGA-JR-2021-46-010-2
Anotace v češtině:
Tematické zaměření projektu IN SITU tvoří prostorové kontexty v současném výtvarném umění. Projekt pracuje s prostorem jako médiem i motivem tvorby uměleckém, kurátorském a filozofickém pohledu. Pozornost je obrácena k procesu tvorby díla a jeho následné prezentaci, je zkoumána vzájemná interakce na ose: umělec – dílo – kurátorský subjekt – širší sociokulturní prostředí. Záměrem je i reflektovat nové užití materiálů, technologií i práce s daty a jejich dopad na obsah vizuálního sdělení.
Cíle projektu v češtině:
Cílem projektu je podpora tvůrčí činnosti a kariérní rozvoj členů řešitelského týmu, a to především mladých vědeckých pracovníků (tří odborných asistentů) a jednoho docenta, jež se mezioborově propojují ke společnému řešení zvoleného tématu. Dílčím cílem projektu je zajistit vhodné podmínky pro zprostředkování uměleckých výstupů a realizaci jednotlivých specifických výzkumných záměrů (tj. umělecký výzkum a výzkum v oblasti filozofie a teorie umění pojednaný odbornými texty), přičemž je dáván důraz na excelentní výstupy v podobě realizace umělecké výstavy v prestižní galerijní instituci (RUV: A), vydání odborné monografie a publikování článků v odborných publikacích (RIV: B, C). Projekt přinese tvůrčí stimuly a podpoří kariérní posun zaměstnanců a studentů doktorského studia. V oblastech filozofie a teorie umění projekt cílí na momenty zprostředkování současného výtvarného umění formou interpretace díla a kurátorské strategie prezentace umění, přičemž hlavním motivem je snaha překlenout mezery a budovat mosty mezi uměleckým dílem a publikem.
11. Šlechtic na odpočinku. Hrabě Karel Chotek na zámku a panství Velké Březno
Řešitel: Mgr. Marcela Zemanová, PhD.
Filozofická fakulta
číslo projektu: UJEP-IGA-JR-2021-63-011-2
Anotace v češtině:
Tématem projektu bude život hraběte Karla Chotka (1783-1868) na panství Velké Březno u Ústí n. L. po jeho rezignaci na úřad nejvyššího purkrabího Království českého v roce 1843. Projekt se zaměří na méně známou část Chotkova života, spjatou s ústeckým regionem. Představí ho jako urozeného a finančně zajištěného soukromníka, který se věnoval své rodině a zájmům a rozvíjel rodinný majetek, a zároveň jako bývalého úředníka, který nepřestal doufat v opětovné povolání do služby.
Cíle projektu v češtině:
Cílem projektu je představit život šlechtice, penzionovaného úředníka, na venkovském sídle v době společenských a politických změn 2. třetiny 19. stol. Zaměří se na jeho rodinu, sídlo a panství, zároveň i na ambice či snahy o návrat do služby. Vycházet bude z hypotézy, že jako šlechtic pozdního osvícenství a biedermeieru hledal obtížně své místo v nastupující moderní občanské společnosti. Teoretický interdisciplinární rámec projektu bude vycházet zejména z metod sociálních dějin, dějin každodennosti a mikrohistorie.
Ke stažení: